Dobrý den, jmenuji se David Pavlík a vítám Vás na svém dalším nepravidelném blogpostu. Před pár hodinami jsem se nacházel ve škole, ale i tam jsem přemýšlel nad životně důležitými problémy.

Už dlouho jsem měl v hlavě jednu myšlenku, ale až během hodiny základů společenských věd jsem si všechno spojil a otevřely se mi oči. Výsledkem je moje Teorie pozornost upoutávajících příjmení. Ve skutečnosti je natolik složitá, že by ji Váš omezený mozek absolutně nemohl pochopit. Pokusím se ji ale zjednodušit, abyste ji i Vy, nedokonalí lidé, mohli pochopit. Podle mé teorie existují tři skupiny příjmení:

  1. pozornost upoutávající příjmení
  2. pozornost neupoutávající příjmení
  3. něco mezi

Pokud se už teď ztrácíte, je téměř pravděpodobné, že je Váš mozek natolik omezený, že ani mojí maximálně zjednodušenou verzi nepochopíte. Dále podle mé teorie profesoři vybírají oběť svého zkoušení podle jejího příjmení. A teď pomalu (ale jistě) přejdeme k bodu, kde se tyto dvě hypotézy protínají. Odvažuji se tvrdit, že páni (paní, slečny) vyučující při vybírání oběti svého zkoušení podvědomě preferují pozornost upoutávající příjmení, popřípadě příjmení třetí skupiny. Moji teorii potvrzuje fakt, že naše třída se dělí také na tři skupiny:

  1. ti, kteří byli v tomto školním roce zkoušeni dvakrát a vícekrát
  2. ti, kteří v tomto školním roce zkoušeni zatím nebyli
  3. ti, kteří byli v tomto školním roce zkoušeni pouze jednou

Je Vám toto dělení podvědomé? Aby ne. Tyto skupiny jsou totiž totožné se skupinami o pár řádků výše. Nejvíce je lidí (příjmení) je v první a druhé skupině. Kdyby moje teorie nebyla pravdivá, bylo by přeci nejvíce lidí ve třetí skupině. Toto je jasný fakt, proč musí být moje teorie pravdivá!

Co si o tom myslíte Vy? Napište mi do komentářů.

Ask.fm asi většina znáte. Definice z anglické Wikipedie zní: „Ask.fm je lotyšská sociální síť, kde uživatelé mohou pokládat otázky s možností anonymity jiným uživatelům.“ Myslím, že tato definice mluví za vše.

Sám nápad není nějak moc originální. O rok dříve vznikl Formspring, který je v podstatě o tom stejném. Ask.fm byl ale úspěšnější. Provedení, dle mého názoru, je nic moc. UX se mi zdá velmi špatné (např. nutnost rozklikávat odpověď na otázku). API neexistuje. Dlouho neexistovala použitelná Android aplikace. A tak podobně. Sám jsem ho zaregistroval asi před rokem na Facebooku, díky němu se také začal velmi rychle šířit. Byla to úplná epidemie. Ask.fm sám vybízel ke sdílení a moji přátelé ho dennodenně sdíleli na Facebook s popisky jak se hrozně nudí. Ano, mladí se nudí a proto na sebe řeknou téměř všechno, i to, co by v normálním životě neřekli. Dlouho jsem měl k této síti velký odpor, vnímal jsem ji jako „síť pro náctileté, co ujíždějí na fejsbůčku“ (a ono tomu tak opravdu ve většině případů je).

Zhruba před půl rokem se tam začali přidávat i lidé, které sleduji na Google+. Na Google+ sleduji lidi, co jsou, podle mne, velmi chytří a vážím si jich. Takže jsem už neodolal a vytvořil si účet také. Otázek ale moc nechodilo a stejně mne odpovídání moc nebavilo. Jsem takový typ, co nerad zapojuje mozek. Zároveň jsem moc nevěděl, na co se ptát. Pak jsem objevil možnost poslat jednu otázku až 25 lidem. Začal jsem pokládat nejrůznější otázky. Názory na vše, co mne kdy zajímalo jsem měl možnost poznat jednoduše od několika lidí zároveň. Za chvíli mne to ale přestalo bavit, protože to přestalo bavit tázané a já jsem dostal několik blokací. Velký zlom přišel, když jsem objevil sekci popular. Většinu oblíbených (s nejvíce „To se mi líbí“) tvoří otázky a odpovědi typu, „co dáš tomu, kdo dá lajk“ => „42 otázek“ nebo „tomu, kdo dá lajk napíšeš jak pěkné má vlasy“. Některé populární byly ale zajímavé po tom, co se poslali lidem, kteří neměli s otázkou vůbec nic společného. Většinou jsem to poslal všem přátelům. Jejich reakce byly většinou zajímavé. Přiznávám, bylo mi to vtipné. Tímto se omlouvám všem přátelům, kterým to nepřišlo vhodné.

Ve středu jsem to poslal tak poslal přátelům asi padesát otázek (ti museli mít radost). Odpovídala jen hrstka z nich. Zaujala mne ovšem jedna osoba, která ač neodpovídala na všechny otázky, reagovala vždy velmi rychle. Vždycky jsem se jejím odpovědím vyhýbal, protože byly celkem dlouhé a nechtělo se mi je číst, ale pak jsem v nich našel nějaké kouzlo. Potom už jsem posílal otázky pouze jí. Zprvu ty debilní. Pak se ale cosi změnilo a mne hrozně začalo bavit vymýšlet seriózní otázky. Vždy jsem s napětím čekal na odpověď. Potom jsem nějak začal cítit, jako kdybych se začal klonovat a od té doby nejsem rozdvojená osobnost, mám pocit, že mám v sobě osobností mnohem více. Řekl bych tak něco mezi dvaceti a třiceti. Ve čtvrtek jsem se už těšil až budu moci pokládat otázky. Fakt nevím, co mě na tom tak baví, ale je tomu tak. Za tři dny jsem položil kolem dvou set otázek. Myslím, že ve středu byly snad všechny otázky moje. Ve čtvrtek už ne. A to je právě ta výhoda anonymity — přestože tázaný může tušit, kdo to psal, jistě to ví jen tazatel, developeři Ask.fm a NSA. Včera jsem se ptal na to, jak psát blog. V podstatě jí vděčím za to, že tento blog pokračuje. Děkuji.

Po půl roce jsem se konečně dostal k tomu něco napsat. Asi už jste si mysleli, že jsem to zabalil. Naštěstí tomu tak není a doufám, že budu pokračovat. Mám tu ale pro Vás pár změn.

K doméně

Možná jste si všimli, že se nenacházíte na SoftwareY.cz. Je to tím, že už bohužel neexistuje. Obětoval se. Musel zemřít, aby mohlo vzniknout něco nového. Svůj život dokonal přesně 10. září 2013. SoftwareY, navždy zůstaneš v našich srdcích. Vždycky jsem Tě rád měl moc. Teď jsi již však minulost. Přestaňte teď prosím na chvíli číst dál a věnujte mu minutu ticha. Netruchlete, prosím, již, věnujme se přítomnosti. SoftwareY nás opustil, je tu ovšem něco nového. Představuji vám DPavlik.cz. Měla by to být stejně jako předtím webová vizitka (+ hosting dalších projektů), jenže trochu novější, modernější, lepší. http://dpavlik.cz Vás sice zatím přesměruje sem — na blog — ale za dobu neurčitou tam snad bude nějaká moje vizitka. Normálně bych všechno oznámil až by to bylo vše dokonalé, nebyl ale čas, SoftwareY expiroval a mně se ho už nechtělo prodlužovat. Proto jsem se rozhodl takto. Usoudil jsem, že ze SoftwareY nic krom blogu a Přiznání nebude na nové doméně potřeba. Kdyby Vám ovšem něco, co bylo na SoftwareY scházelo, napište (třeba do komentářů), a já to sem taky nahraji. Bohužel, nemám peníze na to udržovat SoftwareY.cz i po změně funkční, takže, pokud máte čirou náhodou SoftwareY.cz někde uveden, nebo pokud mne odebíráte v nějaké RSS čtečce, změňte ho prosím na DPavlik.cz. Děkuji.

Vzhled blogu

Tak to bylo k nové doméně. Dále jsem udělal mírné kosmetické změny na blogu. Na sidebar jsem přidal sekci „Blogy prátel“. Chtěl jsem to udělat už asi dva měsíce, ale dokopal jsem se k tomu až teď. Jsou to blogy, které čtu, líbí se mi a můžu vám ručit za kvalitní obsah. Kéž by jich bylo víc, ale zdá se mi, že se poslední dobou nikdo do bloggování zrovna nehrne. Další změnou je nahrazení sekce „rubriky“ za „tagy“ a přidání Google+ Profile Information. Updatoval jsem WordPress na v3.6.1, ale to asi nepocítíte. Trochu jsem pozměnil tlačítka +1 (+ jsou díky změně domény se vynulované :(). Něco málo jsem přeložil a vylepšil komentáře. Víc mne toho nenapadá.

Obsah blogu

Chtěl bych také trochu změnit blog po obsahové stránce. Chtěl bych, aby bylo blogpostů víc než jeden za půl roku. Aby byly tak nějak o všem možném, jak to mám v názvu — co se mi zrovna honí hlavou. Možná budou kratší, ale to snad nevadí. Zdá se mi, že je píši stejně moc dlouhé. Snad to nezůstane jako, předtím a budu opravdu psát častěji. Nápady by byly, ale je tu také hrozná lenost. Navíc na to moc není čas, měl bych se učit a stejně se neučím a potom dělám věci, které jsou naprosto zbytečné, prokrastinuji. Tak a to je snad vše, co jsem chtěl sdělit. Zatím nazdar.

Poměrně hodně často se často setkávám se špatnou typografií. Celkem mne to štve, a proto jsem se rozhodl věnovat tento (a možná i další) blogpost právě správné typografii.

Mezery

V mezerách se velmi často chybuje, proto jimi začnu. Interpunkční znaménka jako tečka, čárka, středník, otazník, vykřičník atd. těsně (bez mezery) přiléhají k předchozímu slovu a za sebou mají mezeru.

Příklad věty, kterou jsem právě vymyslel.

Stejně tak patří mezery i do data.

30. 1. se stalo určitě něco velkého. nebo 30. ledna se stalo určitě něco velkého.

Ale pozor! Strojové datum (zpravidla s nulami) se zapisuje bez mezer.

Den 11.09.2001 se navždy zapsal do dějin.

Mezery se dělají též u řadových číslovek, dělení tisíců, poměrů, matematických operací a před závorkou.

51. nejčastější jméno v ČR je Denisa. Mám 10 000 Kč. Mapa má měřítko 1 : 300.1 + 1 = 2.

Miloš Zeman (Prezident ČR) navštívil korunovační klenoty ve výborné kondici.

Nakonec nesmím zapomenout říci, že v některých případech (třeba za předložkou) se hodí použít pevnou mezeru. Ta lze ve Windows napsat pomocí Alt + 0160.

Tečky

Další věc, ve které se často chybuje, jsou tečky. Při nedokončené myšlence, zámlce či přerývané řeči se preferuje použití výpustky, ale lze použít i obyčejné tři tečky. Co se ale určitě nesmí je použití více (či 2) teček. Za výpustku (nebo tři tečky) se tečka ukončující větu nedává. Mezi tečky se mezery nedávají. Pokud je výpustka za slovem, navazuje těsně na něj bez mezery; pokud je před slovem, je od něj oddělena mezerou. Pokud označuje vypuštění části věty či celých vět z většího celku, odděluje se mezerou z obou stran. Výpustka je jeden znak obsahující tři tečky, lze napsat kombinací kláves Alt + 0133. Některé WYSIWYG editory (třeba MS Word) samy mění 3 tečky na výpustku.

Co dodat… (použití výpustky) nebo Co dodat… (použití tří teček)

… a dále je třeba poznamenat, že…

My, občané … věrni všem dobrým tradicím … přijímáme tuto Ústavu.

Pomlčka, spojovník a minus

Ta klávesa, kterou máte vedle shiftu, případně na numerické klávesnici je spojovník, přestože si hodně lidí myslí, že jde o pomlčku. Pomlčka se na české klávesnici nevyskytuje a na Windows jde napsat kombinací kláves Alt + 0150. Pomlčka se používá pro oddělování částí věty (s mezerami na obou stranách), při použití intervalu a vs. (bez mezer).

Vždycky když přijdu ze školy jsem unavený.

Spojovník se používá ke spojování jednoslovných výrazů. Píše se bez mezer.

Vlastním česko-německý slovník. Ulice Horova patří do městské části Krno-Žabovřesky.

Minus se používá v matematice. Na rozdíl od pomlčky či spojovníku je svisle trochu výše. Minus svoji klávesovou zkratku nemá, musíte ho vkládat z charmap či na webu používat HTML entitu −.

Teplota klesla pod −10 °C. 5 + 5 − 5 = 5.

Uvozovky

Možná si myslíte, že na klávesnici máte uvozovky, ale to je také mylná představa. Ve skutečnosti tam máte tzv. ASCII uvozovky, což nejsou ani české uvozovky, ani uvozovky druhého stupně, dokonce ani anglické uvozovky. V češtině se uvozovky prvního stupně píší pomocí znaků a . Ty lze na Windows napsat pomocí klávesové zkratky Alt + 0132 pro úvodní a Alt + 0147 pro koncové. Mezery se samozřejmě dělají před úvodními uvozovkami.

Reklamní kampaň Kofoly měla slogan Když ji miluješ, není co řešit.

Pro druhou úroveň uvnitř uvozovek se používají jednoduché uvozovky ‚ a ‘. Lze je napsat pomocí ALT + 0130 pro úvodní a ALT + 0145 pro koncové.

Říkám vám řekl mi: Řekni jí to!‘“.

Jednotky

V tomto bodě chybují dokonce i velké společnosti. Přitom je to velmi jednoduché. Pokud uděláte před jednotkou (cm, kg, %) mezeru, bere se slovo jako podstatné jméno, pokud ne jde o přídavné jméno. Lepší bude si to ukázat na příkladu:

Je zde sleva 10 % (deset procent). Je zde 10% (desetiprocentní) sleva. Potřebuji dřevo dlouhé 2 m (dva metry). Potřebuji 2m (dvoumetrové) dřevo.

Koncovky -ti

Někdy se setkávám se špatným zápisem například slova patnácti jako 15ti či 15-ti. Obě varianty jsou špatně. Žádné koncovky by se správně používat neměly.

Zúčastnit se může osoba starší 18 let.

Závěr

Doufám, že si z tohoto článku něco odnesete. Jeho napsání jsem věnoval několik hodin. Určitě jsem toho ještě hodně vynechal, tak pokud si na něco vzpomenete a budete se s tím chtít pochlubit, napište to do komentářů, bude vám vděčný. Více o problematice můžete najít třeba na: Wikipedii, Litéra, Česky, typgrafie.wz.cz.

Dovolte, abych se představil.

Jmenuji se David Pavlík. Za týden oslavím šestnáct let. Žiji v městě jménem Krno - nejlepším městě na celém světě. Máme tu úžasného, všemi milovaného, primátora Romana Onderku, který se pro nás snaží dělat vždy to nejlepší a investuje naše peníze do opravdových unikátností. Stačí se podívat jen na náš krněnský orloj. Kde jinde na světě mají takový skvost za 13 milionů?

Chodím do deváté třídy Základní školy Sirotkova 36 – dle mne absolutně nejlepší základka v Krně, ač se tedy setkávám i s názory opačnými, já jsem maximálně spokojený. Máme výborné učitele, dobrého třídního, dobrý kolektiv, krásné třídy, dotace z EU a mnoho dalšího… Jsem velmi vděčný, že můžu chodit na takovou školu. Tento týden jsem úspěšně složil přijímací zkoušky na Gymnázium Kpt. Jaroše, což je gympl, kde mám mnoho přátel (bývalých spolužáků) a já osobně si nedokážu představit, přestože to nemůžu moc posoudit, pro mě vhodnější gympl, takže další postup je jasný.

Zajímám se o moderní technologie. Rád programuji, sice zatím spíše jen pro vlastní potřebu. Velice mne to baví. Přestože je někdy těžké se prokousat začátky, třeba teď se učím s Nette a už mi z toho jde hlava kolem ;). Mám poměrně hodně nápadů na různé projekty. Většina je zaměřená na web či Android. Některé jsou více reálné, některé méně. Některé mi možná mohou něco vydělat, některé pravděpodobně ne. Některé jsou jen jednoúčelové, některé jsou komplexnější… Ať je to jakkoliv, některé by stály za realizaci, a proto se určitě chci naučit, co nejdříve psát aplikace pro Android a začít na nich pracovat.

Již třetím rokem hraji na klavír, ale jsem věčný začátečník. ;) Mám rád hudbu a dokáži poslouchat skoro všechno, snad kromě Justina. :D Líbí se mi rock (Bon Jovi), jazz (Frank Sinatra), nu-metal (Linkin Park), christian rock (Chris Tomlin), instrumental (The Piano Guys), soul (Adele),… - prostě od každého žánru něco. Téměř vše, co poslouchám scrobbluji na Last.fm.

Občas něco píši na sociální sítě. Sledovat mne můžete na Google+, Facebooku či Twitteru (ale tam přispívám málokdy). Filmy moc nesleduji, ale když už ano, tak je vždy hodnotím na ČSFD.cz.

Tento blog jsem vytvořil, protože někdy chci psát něco delšího a tady to bude lepší než na Google+ nebo Facebooku. Už jen kvůli formátování a větší svobodě. Je to celkem narychlo, takže jsem jednoduše použil WordPress, který mi doufám bude dobře sloužit. Postupně to ještě budu vylepšovat. Budu se snažit psát zajímavě, spisovně, bez pravopisných chyb a typograficky správně. Uvidím, zda mě to bude bavit. Snad ano. TL; DR se bát nemusíte, vyplodit něco hodně dlouhého, myslím, snad ani není v mých silách. ;)

Doufám, že se budete dobře bavit.